Jan Vavřík
Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).
E-kniha Kolotoč strachu (2024), reedice Návrat z pekla (2024).
Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2024).
- Počet článků 103
- Celková karma 31,83
- Průměrná čtenost 2524x
Seznam rubrik
Jan Vavřík
Jak jsem stavěl zahradní chatku aneb Pusť mě k tomu!
Moje žena je skvělá. S ní se člověk opravdu nenudí. A ctí ji, že mě i po dvaceti letech, přes má veškerá technická klopýtnutí, vidí jako domácího kutila. Tentokrát mi dala za úkol smontovat zahradní domek. A to byla výzva!
Jan Vavřík
Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!
Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!
Jan Vavřík
Jak jsem byl umýt auto aneb Ona ani neví, s kým to má!
Únor jsem měl divný. Bezmezný strach o zdraví nejbližšího člověka mi dal najevo, že vlci v rouše beránčím jsou vlastně jen ubohou karikaturou, pro kterou není důležité se trápit. To hezké je blíž, než se může zdát.
Jan Vavřík
Jak jsem seděl v čekárně 2 aneb Tereza, Karolína a Otylka Součková
Zlobí mě zdraví, ale mé odpůrce zklamu. Zatím neumírám, ovšem k lékaři musím. A při sezení v čekárně máte před sebou studnici příběhů. Třeba minulý týden..., Tereza, Karolína a paní Součková. To prostě nejde nenapsat.
Jan Vavřík
Jak jsem lovil myš aneb Eliška není mrtvá
Měl jsem teď blogový detox. Postihl mě tradiční rýmový moribundus rovnající se stádiu klinické smrti. Proto jsem potřeboval pauzu od lidí a psaní. Že kritický výraz mé tváře přiláká domů myš, to jsem fakt nepředpokládal.
Jan Vavřík
Jak vyhrát v loterii aneb Zase vedle!
Při bankrotu správce liptákovské kampeličky Jaroslava Rychtaříka napsal Cimrman dvouverší: „Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu!“ To ale neplatí pro milovnici stíracích losů u nás. Čtyři mega za stovku. Že bych to taky zkusil?
Jan Vavřík
Jak jsem bouchl blatník aneb Nikdy nejezděte s novými brýlemi!
Mé auto si zvyklo, že v něm žena vozí hlínu či pytle s listím. Dcerka občas přilepí na čalounění lízátko, pes v kufru simuluje zadní stěrač, ale z blbé strany. Svého Tucíka musím tedy konejšit, aby nebyl smutný. Až jednou...
Jan Vavřík
Jak jsme řezali švestku aneb Pila, to je bestie!
Podzim je tady. Moje žena rekapituluje své celoroční úsilí na zahradě. Vyčerpaně sděluje, že už ji to zmáhá. Zcela jistě vím, že na začátku příštího roku nakoupí ještě větší hromadu květin, než je tomu letos. A co teprve stromy.
Jan Vavřík
Jak postrašit tchyni aneb Z vtipálka nepřítel seniorů snadno a rychle
Můj kamarád Franta má celkem dobrou paměť na obličeje, ale je neskutečně praštěný. Možná ještě víc, než jsem já. A tak minulou sobotu jednu seniorku před supermarketem málem přivedl k infarktu a sebe na policejní služebnu.
Jan Vavřík
Jak správně pohřbít svého psa aneb Bez policajta ani jámu!
Ne, můj boxer je stále tady. Ale mému kamarádovi před krátkým časem jeho čtyřicetikilový miláček zemřel. Proto se rozhodl, že jej pohřbí na místě, kam chodili nejčastěji. Nic divného, řeknete si, ale proč se zásahovkou?
Jan Vavřík
Jak jsme byli na zmrzlině aneb Nečůrejte do umyvadla!
Prázdniny ulétly jako namydlený blesk. Ony snad fungují v jiném časoprostoru. Proto jsme se rozhodli poslední horký den zajít na zmrzlinu. A tam jsem zjistil, že děti na vás řeknou úplně všechno.
Jan Vavřík
Jak jsem potkal kurýra aneb Příště raději na prodejnu
Má láska k jablečné elektronice je silná jako notorikova touha po sedmi orosených. Ovšem pokud vám novinku doveze kurýr, jehož mozek je vymletý jak říční dno, radost je ta tam, stejně jako vaše prachy.
Jan Vavřík
Jak jsme jeli na Mirai aneb Když nemůžeš, přidej víc!
Těm jejím velkým očím nelze odolat. Když máte v šesti letech svůj první idol, znáte texty zpaměti, otravujete rodiče při každé cestě autem, že v rádiu musí hrát jedině on, tak prostě musíte na koncert! Jinak by byl konec světa!
Jan Vavřík
Jak jsem se bál o češtinu aneb Když píšete dnešním jazykem
Holidays jsou v půli, počasí není příliš cool. Občas nějaký home office, tak je docela klid na to čeknout nové filmy, protože jsou i takové, které jsou must see! Jak by vypadal můj blog plný anglicismů? Koukněte!
Jan Vavřík
Jak jsme jeli do Ikea aneb Já se s ním už rozvedu
Počasí připomíná podzim. Koupaliště jsou prázdná jako státní kasa, proto jsme vyrazili do Ostravy porozhlédnout se, co zrovna v bytovém designu frčí. Tam jsem zjistil, že chlap je ohrožený druh.
Jan Vavřík
Jak jsem potkal Katku aneb Važte si sousedů
Prázdniny jsou v půli, počasí připomíná začátek dubna. Místo koupání jsou na řadě ťapací výlety. Na jednom z nich jsem potkal bývalou spolužačku, které jsem slíbil, že její příběh o sousedech napíšu. Tady to máš, Katko!
Jan Vavřík
Jak jsme honili komáry aneb Bojovka na hotelu
Na dovolené můžete chytit cokoliv. Zhýralci syfilis, opilci kocovinu a teplomilci úpal. Nás navštívil první noc malý, lstivý a úskočný nepřítel – řecký komár. A ten malý zmetek vydrží všechno!
Jan Vavřík
Jak jsem cestoval aneb Proč milovat Řeky, část druhá
Řekové jsou národ, který si mě naprosto získal svou veselostí a neustálým úsměvem. V současných dnech to nemají jednoduché. S následky požárů se budou vypořádávat dlouho. Díky své povaze to ale zvládnou. Jsem o tom přesvědčený!
Jan Vavřík
Jak jsem cestoval aneb Proč milovat Řeky, část první
Byli jsme v Řecku. Bídě navzdory. Letadlo – dopravní prostředek, ač o něm všichni tvrdí, že je nejbezpečnějším ze všech, způsoboval v naší rodině rozkol už dobrých čtrnáct dní před startem. Padák jsme však nepotřebovali.
Jan Vavřík
Jak mohou rohlíky ze supermarketu zlikvidovat dobrou pověst
Do obchodu musíme všichni. Hlava plná problémů a starostí, dovolená přede mnou. Stal jsem se svědkem, že kvůli rohlíkům lze někoho polít dehtem a posypat peřím. Fakt je to s námi tak zlé?
Jan Vavřík
Jak ztratit Emila aneb Když je rozum v koncích!
Mám rád setkávání s lidmi. Před časem jsem byl v Ostravě, kde jsem se potkal se Zuzkou, majitelkou knihkupectví. Její zážitek mě dostal. A byla by škoda o tom nenapsat.
Jan Vavřík
Jak ke mně sedla stopařka aneb Bohuno, ty seš úplně blbá!
Už jsem několikrát psal, že smůla je mé druhé příjmení. Kupříkladu mé kutilské pokusy jednou vstoupí do dějin. Proto pokud někdo druhý klopýtne, zvedne mi to sebevědomí. Třeba nedávno před obchodem.
Jan Vavřík
Jak jsem potkal pekáč buchet aneb Posilovna ti dá vážnost
Před časem jsem navštívil krytý bazén v nedalekém městě. A tam jsem ho potkal. Na břichu pekáč buchet, na paži vytetovaná česká vlajka a v hlavě pořádná bramboračka. Kulturista – vlastenec.
Jan Vavřík
Jak jsem chtěl udělat dobrý skutek aneb Zatracenej šmejd!
Čas od času vydám nějakou knížku. A taky ji mnohdy na přání podepíšu. Před nedávnem mi domů přišel dopis s žádostí o věnování na čumkarty. Srdce zaplesalo, i kytičku jsem přimaloval. Netušil jsem ovšem, co může následovat.
Jan Vavřík
Jak jsem kupoval helmu aneb Lído, to musíš vidět!
Chlap má pubertu vlastně pořád. Na stará kolena skáče z letadla, zpívá ve sprše nebo se otáčí po mladých holkách, kterým je naprosto ukradený. Já svou pubertu vyřešil koloběžkou. Ale sehnat na mou hlavu helmu, to byl oříšek.
| předchozí | 1 2 3 4 5 | další |
