Jak jsem kupoval trenýrky

8. 03. 2021 17:28:14
Dnešní kovidová doba má svá úskalí. Ve sdělovacích prostředcích se dozvídáme mnohé, ovšem elementární záležitost, jako je koupě spodního prádla pro dospělé, je problém, na jehož řešení by nestačil ani inspektor Poirot.

Dnešní kovidová doba má svá úskalí. Ve sdělovacích prostředcích se dozvídáme mnohé, ovšem elementární záležitost, jako je koupě spodního prádla pro dospělé, je problém, na jehož řešení by nestačily ani šedé buňky mozkové inspektora Poirota. Vzhledem k tomu, že jsou obchody s oblečením pro dospělé zavřeny již delší dobu, začala se má zásoba spodního prádla po roce pomalu úžit.

Nevím, jak to máte vy, ale já si veškeré věci musím nejprve vyzkoušet. Boty, které mám standardně o velikosti 42, jsou v obchodě někdy o půl čísla větší, kalhoty mě tlačí v sedu, což pánové, řekněme si upřímně, není zrovna komfortní. Proto si raději vše vyzkouším osobně. A to přes internet prostě nejde.

Dobře si pamatuji dobu, kdy mi máma šila z vlajkoviny trenýrky rudé barvy na hodiny tělocviku, jejichž nošení způsobovalo velmi časté opruzeniny na místech, která je dobré zachovávat v klidu. Podomácku šitý šusťák byl v době mého mládí dokonalý módní hit. S postupem kovidového času přemýšlím, jestli mám zajet k mámě oprášit starou německou Burdu. No ale to asi neklapne, protože díky opatřením jsme se rok neviděli.

Rozhodl jsem se pro supermarket. V Kauflandu jsem vyfasoval vozík se startovním číslem 35. S respirátorem na obličeji jsem připomínal dostihového koně, jen ten bičík chyběl..., ale s tím bych asi vypadal dost blbě. Rozrazil jsem vrátka do obchodu a zatočil k hrabacím boxům se spodním prádlem. To pro dospělé bylo přepásáno žlutou páskou..., asi v něm spal ten virový hajzlík a kousl by mě. Najednou mě napadlo, že zrovna včera v sedm večer říkala hlásná trouba (rozuměj zprávy na ČT1), že děti na distanční výuce přibírají na váze. Popojel jsem několik metrů vedle a začal jsem hrabat v koši s trenýrkami pro děti..., největší bych natáhl tak maximálně po kolena, no a motiv Spidermana by asi manželce připadal k smíchu. „Tady mi pšenka nepokvete“, pomyslel jsem si. Zavolal jsem své známé, která vlastní obchod s oblečením uprostřed náměstí ve městě opodál.

„Ne, do toho nejdu,“ zarputile tvrdila, „tady si teď každý hledí každýho, nejhorší je ta svině Kadláčková. Sedí v okně, čumí, fotí a udává. Já jsem moc na ráně.“ Nakonec jsem ji přemluvil. Připadal jsem si, jako kdybych jel domlouvat novou čerstvou dávku tvrdých drog. Když jsem přijel před obchod, vykoukla prodavačka ven s vystrašeným výrazem ve tváři.

„Ty vole, co blbneš,“ vyjelo ze mě, „však já ti nejdu slibovat věčný spasení, ani novou nabídku na energie, já chci jenom patery bavlněný trenky!“ Když jsem odtud vycházel s vysněným kontrabandem v igelitové tašce, měl jsem pocit, jako kdybych vyhrál ve Sportce.

Po cestě zpět domů mi volalo neznámé telefonní číslo. O to více jsem měl radost, že to byl spolužák Tomáš, kterého jsem neviděl řadu let. Poprosil mě, jestli bych mu nepřeložil anotaci k dizertační práci, že prý nemá tolik času. Na mou poznámku, že se určitě, jak jej znám, někde fláká, řekl, že pomáhá na kovidovém oddělení v Olomouci. Večer mi poslal nejen věc k překladu, ale také krátké povídání o své práci. Když jsem si to přečetl a podíval se na jeho fotku s otlačenou maskou na obličeji, uvědomil jsem si, že řeším malichernosti. Že mohla být řešena pandemie jinak, o tom není pochyb. Že máme v republice chaos, to snad musí být jasné každému. Na druhou stranu nebýt takových Tomášů, byli bychom už dávno ještě ve větší díře, než v jaké jsme teď.

Váš Honza

Autor: Jan Vavřík | pondělí 8.3.2021 17:28 | karma článku: 43.50 | přečteno: 7131x

Další články blogera

Jan Vavřík

Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!

Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!

10.3.2024 v 19:27 | Karma článku: 29.16 | Přečteno: 777 |

Jan Vavřík

Jak jsem byl umýt auto aneb Ona ani neví, s kým to má!

Únor jsem měl divný. Bezmezný strach o zdraví nejbližšího člověka mi dal najevo, že vlci v rouše beránčím jsou vlastně jen ubohou karikaturou, pro kterou není důležité se trápit. To hezké je blíž, než se může zdát.

3.3.2024 v 11:18 | Karma článku: 41.44 | Přečteno: 4047 |

Jan Vavřík

Jak jsem seděl v čekárně 2 aneb Tereza, Karolína a Otylka Součková

Zlobí mě zdraví, ale mé odpůrce zklamu. Zatím neumírám, ovšem k lékaři musím. A při sezení v čekárně máte před sebou studnici příběhů. Třeba minulý týden..., Tereza, Karolína a paní Součková. To prostě nejde nenapsat.

29.1.2024 v 22:42 | Karma článku: 30.08 | Přečteno: 1041 |

Jan Vavřík

Jak jsem lovil myš aneb Eliška není mrtvá

Měl jsem teď blogový detox. Postihl mě tradiční rýmový moribundus rovnající se stádiu klinické smrti. Proto jsem potřeboval pauzu od lidí a psaní. Že kritický výraz mé tváře přiláká domů myš, to jsem fakt nepředpokládal.

6.1.2024 v 15:27 | Karma článku: 25.20 | Přečteno: 578 |

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 24.72 | Přečteno: 422 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 298 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.77 | Přečteno: 518 | Diskuse
Počet článků 102 Celková karma 33.56 Průměrná čtenost 2537

Spisovatel, iOvce, milovník německých boxerů, Stephena Kinga, J. R. R. Tolkiena, Karla Čapka a Karla Maye.

Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).

Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2024).

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...