Jak jsem se stal slepičářem
Co mě naučil kovid? Hodně věcí. Řešit pouze aktuální den a nepřemýšlet nad tím, co bude zítra. Nevěřit těm nahoře, protože své názory říkají jen podle toho, který průzkum veřejného mínění platí ten který konkrétní den. Kovid změnil také to, jak se lidé k sobě začali vzájemně chovat, ačkoliv pomoc dobrovolníků jižní Moravě dokázala, že to ještě s lidmi není tak špatné. Já začal v době kovidové věřit hlavně zvířatům. Ta nehoní politické preference, je jim úplně jedno, jestli máte očkování, zaplacený stranický příspěvek či poslaneckou imunitu. Vy máte spousty přátel, třeba jen na Facebooku..., zvíře má jen vás. O mém boxerovi jsem psal již několikrát. A proto jsem se rozhodl, že mu pořídím kámošky…, ano, koupil jsem si slepice.
Než jsme přivedli na dvůr naše nové spolubydlící, bylo nutností se na tento složitý krok připravit. V prvé řadě nastal rodinný bojkot klecových vajec, přece nemůžeme podporovat týrání hrabavého ptactva. Ihned poté bylo třeba nastudovat přes chytré portály, co je k chovu zapotřebí. Vzhledem k tomu, že se názory na chov pohybovaly od ručně pletených kulichů pro každého opeřence až po absolutní „lážoplážo“ chov, využili jsme spíše rad a zkušeností přátel.
Samozřejmě bylo zapotřebí zvolit vhodný kurník, aby měly holky pohodlí. Vybrali jsme dřevěný s třímetrovým výběhem, vysloveně Hilton mezi kurníky. Ač jsem na tom s technickou stránkou prapodivně, dle dobrého návodu jsem měl rezidenci složenou během tří hodin. Má žena je klasickým zástupcem módního vintage stylu, proto i kurník našich slepic byl během odpoledne nabarven na šedobílý odstín, až jsem se lekl, že naše pipinky budou do týdne kvokat francouzsky.
Slepice je údajně chytré zvíře. To jsem si do té doby myslel taky. Není to pravda! Vybral jsem si na farmě tři červené a dvě kropenaté, vzal si do auta pořádnou krabici, a hurá představit pět nových „soudružek“ zbytku rodiny. Celou cestu domů jsem poslouchal kvokání z kufru a byl jsem plný očekávání, co opeřená děvčata řeknou na nové bydlení. Ve výběhu je totiž čekalo nejen automatické pítko na čerstvou vodu, ale také dvě fungl nová krmítka s pšenicí, šrotem a nasekanými kopřivami. Jistě budou nadšené, pomyslel jsem si, že skončí v rodině, která se jim bude věnovat s plnou vervou a odhodláním. Vypustil jsem slepice do ohrady a sledoval, jak se seznamují s novým prostředím. Do pěti minut rozházely bez jakékoliv logiky nachystané žrádlo do všech koutů výběhu a pítko s čistou vodou vypadalo jako bahenní lázeň. V klidu, pomyslel jsem si, upravíš to do původního stavu. Je to přece úžasné, mít na zahradě slepice. Během několika minut je chaos ve výběhu zpět, ale co byste neudělali pro čerstvá vejce.
Kohouta jsem v rámci zachování dobrých sousedských vztahů nekupoval, ač jsem si uvědomil, že holkám neumožním velmi příjemnou životní radost. Hlídání slepic zcela dobrovolně a bez zaúkolování přebral náš pes. Sedl si k výběhu a ve své psí hlavě přemýšlel, jestli to, co tam chodí a snaží se poletovat, má sežrat, nebo se o to starat. Naštěstí je to hodné psisko a po pár domluvách, asi dvou stech třiceti sedmi, je nechal na pokoji. Sedí od rána do večera u výběhu a hlídá. Když se slepice začnou hádat o stébla trávy, praští svou těžkou packou o klec, hrabavky se uklidní a pochopí, že tudy cesta nevede a drží raději zobáky. Škoda, pomyslel jsem si, že to nefunguje na lidi.
První večer jsem ovšem pochopil, že inteligence mých opeřenců je pramalá. Smrákalo se, okolní havěť by si na mých holkách jistě ráda pochutnala, ale ony ne a ne na žebřík a do kurníku. Milé slepice se k sobě přitulily v rohu výběhu a měly se ke spánku. Koukal jsem do Googlu, jako správný chovatel teoretik, žádná schopná rada. Zavolal jsem proto několika zkušenějším kolegům a ejhle, řešení bylo na světě. Musíš jim ukázat, kam mají jít. Utrhl jsem tedy dvoumetrovou kopřivu, otevřel jsem kurník z druhé strany, vlezl do něj a mával ve vstupních dveřích zelenou pochutinou v domnění, že to ve svých kvokacích hlavách pochopí…, nic. Kroutily hlavami, ale po chvíli čuměly tak tupě, že jsem musel zavolat dalším zkušenějším chovatelům.
„Vlez do výběhu a hold je do kurníku musíš naházet jako golfové míčky do děr,“ zasmál se kolega Láďa, „slepice je idiot, musíš to pár dní vydržet, ony si pak zvyknou!“ Je to přece úžasné, mít na zahradě slepice.
Žena mě zavřela do výběhu, aby za mnou nešel náš pes. Trochu ve skrytu duše jsem doufal, že mě potom nezapomene pustit ven, přece jen má výběh výšku asi metr. Slepice, jako kdyby to tušily, se schovaly pod kurník a do mé náruče se jim zrovna moc nechtělo. Musel být na nás velmi divný pohled. Žena klepala botou do kurníku a slepice naháněla na mě. Po desíti minutách a sedmi klovnutích byly slepice v budce. Je to přece úžasné, mít na zahradě slepice.
Nevadí, řekl jsem si, budou vejce, budou vejce!
Slepice se do kurníku naučily chodit po pěti dnech. Pro mě to byla lepší zpráva, než by byla výhra v Černé perle. Jen ta vejce, ta se stále neobjevují. Po čtrnácti dnech zjišťuji, že si doma chovám ptáky, z nichž nemám zatím žádný užitek. Jedna známá to komentovala se slovy, abych si z toho nic nedělal, prý to tak má každá druhá ženská…, no nevím. Horší na tom je, že jsem musel do supermarketu pro klecová vejce, protože bez vajec to v kuchyni prostě nejde. Snad se moje soudružky slitují nad klecovými kolegyněmi, začnou snášet svá vejce, abych ta z obchodu nebyl nucený kupovat. Vzhledem k tomu, že to s jejich mozky nevypadá na žádný zázrak, moc v to nedoufám.
Mějte fajn léto!
Váš Honza
Jan Vavřík
Jak jsem stavěl zahradní chatku aneb Pusť mě k tomu!
Moje žena je skvělá. S ní se člověk opravdu nenudí. A ctí ji, že mě i po dvaceti letech, přes má veškerá technická klopýtnutí, vidí jako domácího kutila. Tentokrát mi dala za úkol smontovat zahradní domek. A to byla výzva!
Jan Vavřík
Jak díky náhodě přijít o dobrou pověst aneb Paní, ten váš chlap je divnej!
Možná jste to někdy zažili. Jdete k lékaři se zraněním, které působí celkem divně. Napoprvé to jde ještě vysvětlit. Podruhé se na vás dívají hloupě, argumenty docházejí. Ale potřetí? To už je na přinejmenším na OSPOD!
Jan Vavřík
Jak jsem byl umýt auto aneb Ona ani neví, s kým to má!
Únor jsem měl divný. Bezmezný strach o zdraví nejbližšího člověka mi dal najevo, že vlci v rouše beránčím jsou vlastně jen ubohou karikaturou, pro kterou není důležité se trápit. To hezké je blíž, než se může zdát.
Jan Vavřík
Jak jsem seděl v čekárně 2 aneb Tereza, Karolína a Otylka Součková
Zlobí mě zdraví, ale mé odpůrce zklamu. Zatím neumírám, ovšem k lékaři musím. A při sezení v čekárně máte před sebou studnici příběhů. Třeba minulý týden..., Tereza, Karolína a paní Součková. To prostě nejde nenapsat.
Jan Vavřík
Jak jsem lovil myš aneb Eliška není mrtvá
Měl jsem teď blogový detox. Postihl mě tradiční rýmový moribundus rovnající se stádiu klinické smrti. Proto jsem potřeboval pauzu od lidí a psaní. Že kritický výraz mé tváře přiláká domů myš, to jsem fakt nepředpokládal.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
Pád zhýralého náměstka otřásl Moskvou. Pod Šojguem se houpe židle
Premium Ruskou politickou scénu rozvířil největší korupční skandál od začátku války. Zatčení náměstka...
Prodej domu v předměstí Dvora Králové n. Labem CP 2100m2
Dvůr Králové nad Labem - Lipnice, okres Trutnov
4 850 000 Kč
- Počet článků 103
- Celková karma 31,83
- Průměrná čtenost 2524x
Knihy: Kolotoč strachu (2015), Návrat z pekla (2016), Případ Kláry P. (2019), Pošahaný svět (2023), audioknížka Návrat z pekla, čte Jaromír Meduna (2023).
E-kniha Kolotoč strachu (2024), reedice Návrat z pekla (2024).
Připravovaná knížka: Ve stínu levandule (2024).